FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) navrhuje vyšší konzumaci jedlého hmyzu. Hmyz si toto doporučení oprávněně vysloužil díky kombinaci minimálního dopadu jeho produkce na životní prostředí a vysoké nutriční kvality.
Jedlý hmyz opravdu obsahuje vysoký obsah bílkovin a dalších nutrientů. Například:
- výživové hodnoty cvrčka domácího jsou přibližně 60 g bílkovin, 20 g tuku, 5 g sacharidů a 4 g vlákniny,
- moučný červ, neboli larva potemníka moučného, obsahuje přibližně 50 g bílkovin, 25 g tuku, 7 g sacharidů a 7 g vlákniny.
Cvrček domácí a moučný červ mají podobné složení, které je charakteristické vysokým obsahem bílkovin, dostatkem tuku, nízkým obsahem sacharidů a překvapivě, vzhledem k tomu, že se jedná o potravinu živočišného původu, také vlákninu v nezanedbatelném množství!
Poměr bílkovin a tuků je u cvrčka 3:1 a u moučného červa 2:1. Tento poměr nám říká, že obsah bílkovin je vyšší než obsah tuku, a proto je jedlý hmyz vhodný do redukčních diet.
Nyní se podíváme zblízka na jednotlivé nutrienty.
Bílkoviny:
Sušený cvrččí prášek má v průměru 60 % bílkovin, což je větší množství než v hovězím mase, ve vejcích, mléku a sóji (50, 52, 40 a 45 %). Bílkoviny byly měřeny v sušině těchto potravin (Churchward-Venne et al. 2017; Rumpold and Schlüter 2015).
Dnešní strava by měla obsahovat minimálně 40 % esenciálních aminokyselin (ty, které si v tělo neumí samo vyrobit a nutně je potřebuje), přičemž jedlý hmyz jich obsahuje v rozmezí 46 až 96 % (Kinyuru et al. 2015).
Nejenže cvrčci obsahují potřebné množství všech aminokyselin, ale také jich mají více než ostatní živočišné a rostlinné potraviny (Churchward-Venne et al. 2017; Rumpold and Schluter 2015; von Hackewitz 2018).
Mezi esenciální aminokyseliny patří: lysin, leucin, isoleucin, valin, threonin, tryptofan, methionin a fenylalanin.
Lysin je limitní aminokyselinou v obilovinách. Pojem limitní znamená, že tělo využije pouze takové množství od každé aminokyseliny, kolik zastupuje limitní aminokyselina. Pokud potravina obsahuje limitní aminokyselinu stává se neplnohodnotým zdrojem bílkovin.
Jedlý hmyz obsahuje všechny aminokyseliny a tím se stává plnohodnotnou bílkovinou oproti rostlinným zdrojům (Raheem et al. 2019).
Obsah leucinu je srovnatelný s mlékem, ale je vyšší než v sojovém proteinu (Churchward-Venne et al. 2017).
Kvalita a množství esenciálních aminokyselin je závislá na životním cyklu, pohlaví hmyzu a krmivu (Kinyuru et al. 2015; Dobermann, Swift, and Field 2017; von Hackewitz 2018).
Tuky:
Jedlý hmyz je dobrým zdrojem polynenasycených mastných kyselin a obsahuje méně cholesterolu než maso (Kinyuru et al. 2015).
Konzumací jedlého hmyzu dochází ke snížení krevních lipidů, což přispívá k prevenci proti chorobám neinfekčního původu (Diabetes, kardiovaskulární onemocnění, rakovina,…) (Abby et al, 2022).
Vláknina neboli chitin:
Chitin je polysacharid složený z molekul N-acetyl-D-glukosaminu spojeny 1,4beta-glykosidickou vazbou. Vedle celulózy je nejrozšířenějším polysacharidem na Zemi (Stull et al. 2018; Abby et al, 2022). Chitin disponuje antioxidačními, antimikrobiálními a protizánětlivými vlastnostmi. Zároveň pozitivně účinkuje proti rakovině (Liaqat and Eltem 2018).
Ze studií dále vyplývá, že konzumace 25 g cvrččího prášku denně, zvýší ve střevech množství probiotických bakterií (zvláště Bifidobacterium animalis) a dojde k vyrovnání hladiny faktoru TNF-alfa, který se v dysregulaci podílí na patogenezi řady chorob, například: revmatické artritidy, nespecifických střevních zánětů a roztroušené sklerózy (Stull et al. 2018) .
Strava obsahující jedlý hmyz zvyšuje diverzitu bakterií ve střevech, což zvyšuje odolnost vůči kolonizaci patogenními bakteriemi (Bruni et al. 2018).
V neposlední řadě je chitin částečně metabolizován bakteriemi ve střevech za vzniku krátkých mastných kyselin, které jsou zdrojem energie pro buňky tlustého střeva.
Minerální látky a vitaminy:
Jedlý hmyz je dobrým zdrojem vápníku a neobsahuje antinutriční látky (jako jsou oxaláty a fytáty), které brání vstřebání vápníku v našem těle (Montowska et al. 2019).
Díky tomu je jedlý hmyz dobrým zdrojem vápníku a jedná se tak o potravinu, která slouží k prevenci proti osteoporóze (řídnutí kostí). Pro lidi s laktózovou intolerancí nebo s dietou vylučující konzumaci mléčných výrobků, je jedlý hmyz vhodnou alternativou pro doplnění vápníku, zinku a bílkovin.
Jedlý hmyz je významným zdrojem železa - jeho obsah je vyšší než v hovězím mase. V současné době je ale jeho využitelnost stále předmětem vědeckých studií. (Martin et al, 2018)
Vitamin B12 je esenciální ke správnému fungování metabolismu sirných aminokyselin, které se podílí na produkci DNA. Jeho nedostatek způsobuje megaloblastickou anémii a také v krvi nedochází k redukci homocysteinu, který je spojován s kardiovaskulárním onemocněním (Mason et al., 2018).
Cvrččí prášek obsahuje 10 krát více vitamínu B12 než hovězí maso. Jeho obsah se ve 100 gramech pohybuje okolo 2,8 μg, přičemž doporučená denní dávka vitaminu B12 je 2,5 μg (Mason et al. 2018; Voelker 2019).
Dále je jedlý hmyz dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B9 a vitaminu A. Z minerálních látek je dobrým zdrojem vápníku, sodíku, železa a zinku. Předpokládá se, že je jejich vstřebatelnost srovnatelná smasem a rybami - tedy podstatně vyšší než z rostlinných zdrojů (Abby et al, 2022).
A také se podíváme na oxidační stres:
Cvrččí prášek vykazuje antioxidační aktivitu – snižuje počet volných radikálů a tím chrání naše buňky před oxidačním stresem, který způsobuje Alzheimerovu chorobu, různé typy nádorových onemocnění, kardiovaskulární onemocnění a diabetes (Messina et al, 2019, Abby et al, 2022).
Cvrččí prášek by mohl vést k prevenci proti rakovině, kardiovaskulárním onemocněním a diabetu. Tyto choroby neinfekčního původu mají společný původ a to oxidační stres.
Zdroje:
Churchward-Venne, T. A., P. J. M. Pinckaers, J. J. A. van Loon, and L. J. C. van Loon. 2017. Consideration of insects as a source of diet- ary protein for human consumption. Nutrition Reviews 75 (12): 1035–45. doi: 10.1093/nutrit/nux057. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29202184/
Rumpold, B. A., and O. Schluter 2015. Insect-based protein sources and their potential for human consumption: Nutritional compos- ition and processing. Animal Frontiers 5 (2):20–4. https://www.cabdirect.org/globalhealth/abstract/20153127388
Kinyuru, J. N., J. B. Mogendi, C. A. Riwa, and N. W. Ndung’u. 2015. Edible insects—A novel source of essential nutrients for human diet: Learning from traditional knowledge. Animal Frontiers 5 (2):14–9., https://www.semanticscholar.org/paper/Edible-insects—a-novel-source-of-essential-for-from-Kinyuru-Mogendi/4a5410fcadc3373ac2108f2eb60d4bbd8733f6ce
von Hackewitz, L. The house cricket Acheta domesticus, a potential source of protein for human consumption. 2018. https://www.semanticscholar.org/paper/The-house-cricket-Acheta-domesticus%2C-a-potential-of-Hackewitz/0332548622f2352bada6bb536de88815b72b497b
Dobermann, D., J. Swift, and L. Field. 2017. Opportunities and hurdles of edible insects for food and feed. Nutrition Bulletin 42 (4): 293–308. doi: 10.1111/nbu.12291 .https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nbu.12291
Stull, V. J., E. Finer, R. S. Bergmans, H. P. Febvre, C. Longhurst, D. K. Manter, J. A. Patz, and T. L. Weir. 2018. Impact of edible cricket consumption on gut microbiota in healthy adults, a double-blind, randomized crossover trial. Scientific Reports 8 (1):10762 doi: 10. 1038/s41598-018-29032-2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30018370/
Abby C. Nowakowski, Abbey C. Miller, M. Elizabeth Miller, Hang Xiao & Xian Wu (2022) Potential health benefits of edible insects, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 62:13, 3499-3508, DOI: 10.1080/10408398.2020.1867053. https://doi.org/10.1080/10408398.2020.1867053
Bruni, L., R. Pastorelli, C. Viti, L. Gasco, and G. Parisi. 2018. Characterisation of the intestinal microbial communities of rainbow trout (Oncorhynchus mykiss) fed with Hermetia illucens (black sol- dier fly) partially defatted larva meal as partial dietary protein source. Aquaculture 487:56–63. doi: 10.1016/j.aquaculture.2018.01. 006. https://pubag.nal.usda.gov/catalog/6328888
Mwangi, M., Oonincx, D., Stouten, T., Veenenbos, M., Melse-Boonstra, A., Dicke, M., & Van Loon, J. (2018). Insects as sources of iron and zinc in human nutrition. Nutrition Research Reviews, 31(2), 248-255. doi:10.1017/S0954422418000094 https://www.cambridge.org/core/journals/nutrition-research-reviews/article/insects-as-sources-of-iron-and-zinc-in-human-nutrition/178848641F0AE35B610AB64BE88280EF
Mason, J. B., R. Black, S. L. Booth, A. Brentano, B. Broadbent, P. Connolly, J. Finley, J. Goldin, T. Griffin, K. Hagen, et al. 2018. Fostering strategies to expand the consumption of edible insects: The value of a tripartite coalition between academia, industry, and government. Current Developments in Nutrition 2 (8):nzy056. doi: 10.1093/cdn/nzy056. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30140788/
Voelker, R. 2019. Can insects compete with beef, poultry as nutritional powerhouses? Jama 321 (5):439–41. doi: 10.1001/jama.2018.20747.
Messina, C. M., R. Gaglio, M. Morghese, M. Tolone, R. Arena, G. Moschetti, A. Santulli, N. Francesca, and L. Settanni. 2019. Microbiological profile and bioactive properties of insect powders used in food and feed formulations. Foods 8 (9):400., doi: 10.3390/ foods8090400. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6769811/